Přeskočit na obsah

Gustav VI. Adolf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav VI. Adolf
král švédský
Gustav VI. Adolf (listopad 1962)
Gustav VI. Adolf (listopad 1962)
Doba vlády29. října 195015. září 1973
Úplné jménoOscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf
Titulykrál švédský, princ dánský
Narození11. listopadu 1882
Stockholm, Švédsko
Úmrtí15. září 1973 (ve věku 90 let)
Helsingborg, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
PohřbenKungliga begravningsplatsen
PředchůdceGustav V.
NástupceKarel XVI. Gustav
ManželkyPrincezna Margaret z Connaughtu (1905–1920)
Luisa Mountbattenová (1923–1965)
PotomciPrinc Gustav Adolf
Hrabě Sigvard Bernadotte z Wisborgu
Ingrid Švédská
Princ Bertil
Karel Jan Švédský
DynastieBernadotte
MottoPlikten framför allt = Povinnost především
OtecGustav V.
MatkaViktorie Bádenská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm15. září 1973, Helsingborg)[1] byl doposud věkově nejstarší[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.[3]

Gustavovy osobní kvality mu zajistily popularitu mezi Švédy, která napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem, stejně jako neformálním a skromným vystupováním, si získal respekt. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.

Rodina a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]

Gustavovou první manželkou se stala princezna Margareta z Connaughtu, vnučka britské královny Viktorie. Setkali se v Káhiře, kde byl princ na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče (Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna Luisa Markéta), byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.

Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem – korunním princem.

Princezna Margareta s manželem a dětmi.

Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:

⚭ 1934 Erica Maria Patzek (1911–2007), rozvod 1943
⚭ 1943 Sonja Christensen Robbert (1909–2004), rozvod 1961
⚭ 1961 Marianne Bernadotte (* 15. července 1924)
  • Ingrid (28. března 1910 – 7. listopadu 2000) ⚭ 1935 princ Frederik, dánský král v letech 1947–1972
  • Bertil (28. února 1912 – 5. ledna 1997), vévoda Hallandu, ⚭ 1976 Liliana Švédská (30. srpna 1915 – 10. března 2013)
  • Karel Jan (31. října 1916 – 5. května 2012), vévoda z Dalarny a hrabě z Wisborgu, ⚭ 1946 Elin Kerstin Margaretha Wijkmark (4. října 1910 – 11. září 1987)

Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.

Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela 1. května 1920. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.

Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, pravnučkou britské královny královny Viktorie se oženil 3. listopadu 1923. Z manželství se 30. května 1925 narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.[4] Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce 1965.

Gustav VI. Adolf zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.

Následník Gustava VI. Adolfa, jeho nejstarší syn Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu zemřel tragicky při leteckém neštěstí roku 1947. Nástupcem Gustava VI. Adolfa na švédském trůnu se tak po jeho smrti v roce 1973 stal jeho sedmadvacetiletý vnuk, stávající švédský král Karel XVI. Gustav.

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Gustava VI. Adolfa.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel XIV.
 
 
Oskar I.
 
 
 
 
 
 
Désirée Clary
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
 
 
 
 
Augusta Bavorská
 
 
Gustav V.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavel Württemberský
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
Gustav VI. Adolf
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolína z Hochbergu
 
 
Fridrich I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
Viktorie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
  1. Bernadotte
  2. Historická šlechta > Švédský král dostal rodokmen svých českých předků. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02. 
  3. Heslo Gustav VI. Adolf na Cojeco encyklopedii
  4. Vládnoucí dynastie 20.-21. století. dynastie.ic.cz [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]